Hippokratovu Přísahu: Jeden z nejstarších závazných dokumentů v historii, Přísahu napsal Hippokrates je stále posvátné lékaře: léčit nemocné, aby nejlepší z nich je schopnost, zachovat soukromí pacienta, naučit tajemství medicíny pro příští generace, a tak dále.
existuje mnoho verzí Hippokratovy přísahy. Zde uvádíme dvě verze. Za prvé,“ klasická “ verze (nebo přesněji jeden překlad původní přísahy)., A pak, po něm, je představena jedna z jemných „moderních“ verzí Hippokratovy přísahy.,nt tuto přísahu a tuto smlouvu:
držet se ho, kdo mě naučil tomuto umění jako rovnocenného svým rodičům a žít svůj život v partnerství s ním, a když je v nouzi o peníze, aby mu dal podíl můj, a o své potomky jako rovnocenné s mými bratry v mužské linii a je učit tomuto umění – pokud mají touhu se to naučit – bez poplatku a smlouvy; dát podíl přikázání a ústní instrukce a o všechny ostatní učení se svými syny a se syny toho, který mě pověřil, a pro žáky, kteří podepsali smlouvu a složili přísahu dle lékařského zákona, ale s nikým jiným.,
použiji dietetická opatření ve prospěch nemocných podle mých schopností a úsudku; budu je chránit před poškozením a nespravedlností.
nebudu dávat smrtící drogu nikomu, kdo o to požádal, ani k tomu nebudu navrhovat. Stejně tak dám ženě neúspěšný lék. V čistotě a svatosti budu chránit svůj život a své umění.
nebudu používat nůž, ani na trpící z kamene, ale stáhne se ve prospěch takových mužů, kteří se zabývají touto prací.,
Ať už domů mohu navštívit, přijdu pro blaho nemocného, zbývající volné všechny úmyslné nespravedlnosti, veškeré zlomyslnosti a obzvláště sexuálních vztahů s oběma ženské a mužské osoby, ať už zdarma nebo otroky.
to, Co uvidím nebo uslyším v průběhu léčení nebo dokonce mimo léčení v souvislosti s životem muže, který na č. účtu musí šířit v zahraničí, si nechám pro sebe, drží takové věci, hanba mluvit.,
Pokud jsem plnit tuto přísahu, a ne porušovat, může to být poskytnuta ke mně, aby si život a umění, poctěn s slávu, mezi všemi lidmi na všechny časy, které přijdou; když jsem přestupoval a přísahat falešně, může naopak všechno tohle bude můj hodně.
Moderní Verze Hippokratovu Přísahu,
přísahám plnit, jak nejlépe své schopnosti a úsudek, tuto smlouvu:
budu respektovat hard-vyhrál vědecké zisky z těch lékařů, v jehož kroky jsem chodit, a rádi sdílet tyto znalosti jako je moje, s těmi, kteří budou následovat.,
budu uplatňovat ve prospěch nemocného, všechna opatření, která jsou nutná, aby se zabránilo ty dvoulůžkový pasti zbytečné léčby a terapeutický nihilismus.
budu si pamatovat, že existuje umění pro medicínu i vědu a že teplo, sympatie a porozumění mohou převážit nad chirurgickým nožem nebo drogou.
nebudu se stydět říkat „nevím“, ani se mi nepodaří zavolat svým kolegům, když jsou dovednosti jiného potřebné pro zotavení pacienta.
budu respektovat soukromí svých pacientů, protože jejich problémy mi nejsou zveřejněny, že svět může vědět., Hlavně musím šlapat opatrně ve věcech života a smrti. Pokud mi to dá zachránit život, děkuji. Ale může být také v mé moci vzít život; tato úžasná odpovědnost musí být konfrontována s velkou pokorou a vědomím mé vlastní křehkosti. Především nesmím hrát na Boha.
budu si pamatovat, že neléčím horečku, rakovinový růst, ale nemocnou lidskou bytost, jejíž nemoc může ovlivnit rodinu a ekonomickou stabilitu člověka. Moje odpovědnost zahrnuje tyto související problémy, pokud se mám adekvátně starat o nemocné.,
budu předcházet onemocnění, kdykoli budu moci, pro prevenci je vhodnější léčit.
budu si pamatovat, že zůstávám členem společnosti, se zvláštními povinnostmi vůči všem svým bližním, zvuk mysli a těla, stejně jako nemoc.
Pokud tuto přísahu neporuším, mohu si užívat života a umění, respektovat, zatímco poté žiji a vzpomínám si s láskou. Mohu vždy jednat tak, abych zachoval ty nejlepší tradice svého povolání a mohu dlouho zažít radost z uzdravení těch, kteří hledají mou pomoc.,
klasická verze Hippokratovy přísahy pochází z překladu z řečtiny Ludwiga Edelsteina. Z Hippokratovy přísahy: Text, překlad a interpretace Ludwiga Edelsteina. Johns Hopkins Press, 1943.
moderní verze Hippokratovy přísahy byla napsána v roce 1964 Louisem lasagnou, děkanem Lékařské fakulty na Tufts University.
SLIDESHOW
srdeční onemocnění: příčiny srdečního infarktu viz prezentace